Zachraňte Petrkov!
VÝZVA KRAJI VYSOČINA PRO ODKOUPENÍ A SPRÁVU DOMU BOHUSLAVA REYNKA

Stát koupí Reynkův statek v Petrkově, rodině za něj zaplatí 18 milionů korun

(ČTK 23. 7. 2020) Stát koupí statek básníka a grafika Bohuslava Reynka v Petrkově, kde vznikne kulturní centrum. Rodina za nemovitost dostane 18 milionů korun. Ve čtvrtek to oznámil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který Petrkov navštívil s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Petrkovský areál by podle Zaorálka měl přejít do vlastnictví státu ještě letos, převezme ho Památník národního písemnictví.

Vnučka Bohuslava Reynka Veronika Reynková říká, že s prodejem za tuto cenu souhlasí. "Jsem moc ráda, že to takhle dopadlo. Vlastně to byl můj původní záměr. Když už to musím prodat, tak aby ten celý objekt zůstal otevřený lidem," vysvětluje.

Záměr odkupu petrkovského statku podpořil také Babiš. "Myslím, že tady budeme schopni vytvořit skutečně nové centrum kultury," řekl premiér. Zároveň podotkl, že s rekonstrukcí areálu budou spojené významné investice.

"Já věřím, že stát je schopen se o to důstojně postarat, uděláme pro to všechno," doplňuje Zaorálek. Na finanční stránce věci už se prý domluvil s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO).

Podrobný návrh na využití petrkovského statku podle ministra kultury teprve vznikne. "Máme určitou představu, jak bychom začali, a pak by byl čas připravit projekt, který by byl daleko rozsáhlejší," uvádí Zaorálek.

Podle ředitele Památníku národního písemnictví Zdeňka Freislebena by se Petrkov neměl stát památníkem. "Byli bychom rádi, aby to bylo spíš místo střetávání, určitých spojnic, ať je to výtvarné umění, nebo literatura," argumentuje.

V petrkovském domě žil a tvořil básník, grafik a překladatel Reynek (1892 až 1971) s manželkou, francouzskou básnířkou a překladatelkou Suzanne Renaudovou. Bydleli tu i jejich synové, fotograf Daniel a překladatel Jiří. V roce 2014 oba krátce po sobě zemřeli, nemovitost přešla na jejich potomky.

Podle petice Zachraňte Petrkov! by dům měl sloužit jako připomínka Reynkova díla i jeho blízkých a souputníků, kteří sem jezdili. Petice na webu od začátku května nasbírala přes 1900 podpisů.

Někdejší jednopatrový zámeček je památkově chráněný od roku 2009. K budově přiléhá park a hospodářská stavení. Součástí prodejní nabídky jsou lesy, pole a dva rybníky. Celkem jde o 92 198 metrů čtverečních plochy. V přízemí zámečku se nacházejí dva dvoupokojové byty, které nyní využívají majitelé.


Děkujeme všem, kdo podpořili naši výzvu Zachraňte Petrkov. Podle aktuálního vývoje celé věci se zdá, že se stát k záchraně tohoto unikátního místa nakonec neotočil zády. Naše aktivita tím ale nekončí, je třeba ještě dát zámečku obsah, který by byl odkazu Reynkových relevantní. 
Autoři

Petrkov č. p. 13

Prostorná selská tvrz se dvorem a zahradou (vysočinský venkovský zámeček), ale především archa české poezie, literatury i výtvarného umění. Původ stavení sahá do šestnáctého století a v atmosféře tohoto domu vnímáme zcela neidylicky přítomnost několika generací rodiny Reynkových. Málokterý dům a místo měl a má takové vyzařování do české kultury a umění, jako právě tento. Dokonce bychom jej mohli nazvat česko-francouzským kulturním místem paměti. Žil a působil zde básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek, jeho manželka Suzanne Renaudová, francouzská básnířka a překladatelka, a jejich synové, fotograf Daniel a překladatel Jiří. V tomto domě se vydávaly knihy, tiskly grafiky, fotografovalo, překládala vrcholná evropská literatura, rozvíjela spolupráce s předními českými (Josef Čapek) i francouzskými umělci. Dům byl svědkem nacistického rabování i socialistické kolektivizace a dokázal odolat nepřízni dob.

Ač se o Reynkovi píše jako o samotáři a o Petrkovu jako o zapadlé dědině, ve skutečnosti byl básníkův petrkovský domov hojně navštěvován, přitahoval a inspiroval. Důvodem cest a návštěv bylo přátelství, často potřeba poznat z blízka dílo, které se netisklo a nevystavovalo, mnohdy zvědavě navštívit místo-legendu. Z Reynkova domu se tak postupně stalo neoficiální poutní místo. Jeden z výrazných a významných bodů na mapě českých kulturních dějin.

Dnes mnohé zmizelo a i na samotný Petrkov se pozapomnělo. Přesto tento dům patří do českých dějin jako jeho zlatá kapitola a je nezbytné jej zachránit pro budoucnost. Podobně, jako byl svého času uchován dům Karla Čapka na Strži a dnes plní důležitou pamětnicko-výchovnou roli.

Petrkov je vzácná památka, která patří neodmyslitelně ke kulturnímu dědictví Vysočiny. Vložené prostředky se časem vrátí zpět i s úroky jako vyšší společenská hodnota. Petrkovský dům bude moci představovat ve svých prostorách naprosto jedinečným způsobem výtvarné a literární dílo Bohuslava Reynka, jeho blízkých i souputníků.

Připojte svůj podpis

Výzvu podpořili

Dana Němcová, psycholožka, přítelkyně rodiny Reynkových | Jiří Škoch, fotograf, Písek | Josef Mlejnek, básník a překladatel, Lípa | Míla Fürstová, výtvarnice, Velká Británie | prof. PhDr. Sylvie Richterová, česká spisovatelka, profesorka bohemistiky, Řím, Itálie | prof. PhDr. Jan Sokol, CSc., Ph.D., fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, Praha | Mgr. František Skála, sochař, malíř, Praha | Eda Kriseová, spisovatelka, Praha | Annick Auzimour, předsedkyně Sdružení přátel Suzanne Renaud a Bohuslava Reynka - Romarin, Grenoble, Francie | Xavier Galmiche, Profesor české literatury a středoevropských kultur na univerzitě Paris-Sorbonne, Francie | Stanislas Pierret, diplomate francais, Praha 1987-1989, conseiller de coopération et d´action culturelle Praha 1996-2000, Francie | doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c., bývalý předseda vlády a Senátu | Mgr. Hana Nováková, ředitelka Galerie Výtvarného Umění, Havlíčkův Brod | Andrzej Babuchowski, polský bohemista, novinář a překladatel české literatury, Katowice, Polsko | Jáchym Topol, spisovatel | Robert Blíženec, sedlák, Novohradské hory | PhDr. Jiřina Šiklová CSc. Socioložka, filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha | Antoine Marès, Emeritní profesor dějin střední Evropy na Univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne (Paris), Francie | Giuseppe Dierna, bohemista a překladatel, Řím, Itálie | Jiří Padevět, nakladatel a spisovatel, ředitel nakladatelství Academia, Praha | Mgr. Mária Riháková, redaktorka, Bratislava, Slovensko | Doc. Mgr. Matěj Spurný, Ph.D., historik, filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha | Olivier Félix-Faure, Voieoff Architectu, Francie | Tomáš Jiránek, architekt, krajinářský architekt, Trutnov | Akad. Arch. David Vávra, architekt, Praha | doc. Ing. arch. Kamil Mrva, Ph.D., architekt, Kopřivnice | Prof. RNDr, Jiří Bičák, DrSc, dr.hc., universitni profesor, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Praha | prof. Vladimír Kokolia, malíř a profesor AVU, Praha | prof. PhDr. Miloš Šejn, profesor malířství, 20 let vedoucí ateliéru na AVU v Praze a samostatný výtvarný umělec, Jičín | Marek Eben, herec, moderátor, hudební skladatel, Praha | Zbigniew Machej, spisovatel, překladatel české a slovenské poezie, diplomat, Polsko | PhDr. Eva Dittertová, ředitelka Náprstkova muzea - Národního Muzea Praha | Mgr. Jiří Dědeček, básník a písničkář, předseda českého centra mezinárodního PEN klubu, Praha | Arnošt Goldflam, divadelník a spisovatel, Brno | Zdeněk Svěrák, scenárista a herec, Praha | Josef Kroutvor, historik umění a esejista, Praha | Ing. arch. Zdeněk Lukeš, historik architektury, publicista, Praha | Juliana Jirousová, výtvarnice, Stará Říše | Jan Maxa, Ředitel vývoje pořadů a programových formátů, Česká televize, Praha | Emerit. prof. Akad. soch. Kurt Gebauer, sochař, Praha | prof. PhDr Miloš Štědroň, CSc., hudební skladatel, Brno | prof. PhDr. Tomáš Petráček Ph.D., Th.D., katolický kněz a univerzitní profesor, Hradec Králové | ing. Miroslav Zikmund Dr.h.c., cestovatel, spisovatel, Zlín


S omluvou a s díky dalším velkým osobnostem a obecně všem podporovatelům naší výzvy si dovolujeme dále uvést další výčet signatářů, kteří se k našemu záměru přihlásili v prvních dnech vzniku výzvy prostřednictvím e-mailové pošty: 

Kdo už podepsal

Signatáři výzvy

Autoři výzvy

Miloš Doležal

básník

Ljuba Václavová

filmová dokumentaristka

Markéta a Petr Veličkovi

krajinářští architekti